Kapitola 5
Učednice a zvíře
Jak Flitter a Morning Rain vcházeli do Ponyvillu, bylo naprosto jasné, že jednoduché vejití do města bez jakékoli přeměny je mnohem lepší volba než nějaký pošetilý pokus o proplížení. Spousta poníků se sice na ně divně dívala, ale nezdálo se, že by kdokoli měl nějaké pochodně a/nebo vidle.
Samozřejmě se musí brát ohled i na to, že Ponyvill je trochu zvyklejší na nejrůznější zvláštnosti, hlavně v posledních několika letech. Takže bylo pravděpodobné, že zdejší už viděli i divnější věci.
Třeba jako ta, taktéž podivná, růžová věc, která jim momentálně blokovala cestu a měřila si je pohledem plným nějakého vnitřního konfliktu.
Dvojice se podívala na Pinkie Pie, čekala a přemýšlela, co u všeho na světě po nich chce.
„Ano?“ zeptal se nakonec Flitter.
Pinkie si kopytem třela bradu. „Můžu… vám uspořádat uvítací večírek?“ řekla s nejistým pohledem ve tváři. „Nikdy předtím jsem nepořádala uvítací párty pro měňavce.“ Najednou se zamračila. „Ale možná se měňavcům nelíbí uvítací párty. Nebo, možná nechcete, aby kdokoli věděl, že jste tady. Ale to je hloupost. Ty jsi měňavec a v tom případě by ses, ehm, změnil. Je to pravda?“
Morning Rain a Flitter stíhali jenom mrkat.
„Takže… můžu?“ zeptala se Pinkie s velkým prosebným úsměvem.
Morning Rain se na ni přátelsky usmála. „To prosím ne. Jenom procházíme.“
Pinkie trochu posmutněla. „Aha. Dobře.“ Ale okamžitě znovu ožila a přiskočila k Flittrovi s úsměvem. „Hele! Změň se na mě!“
Flitter couvl. „Ne, radši… ne,“ řekl se směsicí překvapení a hrůzy v hlase.
„Óu,“ řekla Pinkie se smutným pohledem. A zase hned ožila. „Tak kam jdete?“
Flitter se podíval za růžového poníka. „My vlastně hledáme Twilight Sparkle. Doufáme, že nám s něčím pomůže.“
Pinkie na něj upřeně zírala, „Mmhmm,“ zabručela a vážně přikývla. Odněkud vytáhla monokl a dýmku, kterou si dala do pusy a začala z ní vyfukovat bubliny. „Nechte mě hádat. Nemůžeš se přeměnit. To musí být pro měňavce neskutečné trápení! Ale ano, Doktorka Sparkle ti s tím pomůže. Ona je totiž nejmocnější mág v celé vesnici!“
Flitter si kopytem promnul čelo. „Ne, já se můžu přeměňovat naprosto normálně.“
„Tak proč jsi sebouuu?!“ zasténala Pinkie s už opravdu smutným pohledem.
Morning Rain se rozhodla, že tahle hloupost trvá už dost dlouho. „Podívej se, Pinkie Pie, prostě nerad mění pohlaví. To je vše. Teď opravdu potřebujeme mluvit s Twilight.“
„Aha,“ řekla Pinkie. „Jo, to zdá se dává smysl. Měnit pohlaví musí být určitě něco divného.“ Pak ukázala na dům ve tvaru stromu za ní. „Twilight bydlí támdle!“
Morning Rain se na ni usmála a přikývla. „To my víme.“
Růžová brzda je nakonec nechala projít mumlajíc něco o tom, že přemýšlí 'Jaké by to bylo být hřebcem' a občas se zamyšleně podívala někam mezi své zadní nohy. Flitter se otřásl hrůzou a zase pokračoval ke stromovité knihovně.
***
Twilight uslyšela zaklepání na dveře a vzhlédla od knihy. „Spiku, mohl bys otevřít?“ zeptala se svého Asistenta číslo jedna.
Malý drak se na ni otráveně podíval. „Jsem si jistý, že jo,“ řekl.
O chvíli později Twilight uslyšela vyděšený výkřik a zahlédla rozmazanou fialovo-zelenou šmouhu, jak proběhla kolem ní a dál po schodech nahoru. „Jsou zpátky!“ zařval Spike ještě než zmizel v ložnici a zabouchl za sebou dveře.
„Přeji dobrý den, vy musíte být Spike,“ řekl Flitter do prázdna. „Jaká čest setkat se s Asistentem číslo jedna Celestiiny drahé žačky.“ Podíval se na Twilight Sparkle, která seděla trochu hlouběji v prostorách knihovny. „To je stejně všechno co jsem mu chtěl říct.“ Podíval se na schody, na kterých malý drak zmizel. „To není moc hezké nezavřít za sebou dveře.“
„Ty jsi…“ začala Twilight, ale Flitter ji přerušil.
„Ale no tak,“ řekl. „Ze všech poníků, bych zrovna od tebe nečekal, že budeš okecávat natolik zřejmou věc. To už máme za sebou.“
Twilight zamrkala. „Jasně. Pardon.“
Morning Rain se objevila ve dveřích vedle Flittra a podívala se na něj. „Já ti říkala, že bych měla jít první.“ Stočila svůj pohled na Twilight. „Můžeme dál?“
„Myslím… že ano.“ řekla Twilight. „Co jste vy dva zač?“
„Já se jmenuji Morning Rain,“ řekla Morning Rain, „A tohle je můj manžel Flitter.“ Přitom vešli do knihovny a zavřeli za sebou dveře.
„Flitter?“ zopakovala Twilight. „Ale to je jasné kobylí jméno.“
„Agh!“ zasténal Flitter. Podrážděně se na ni podíval. „Ne, je to normální měňavčí jméno!“
Twilight se na něj zamračila. „Ehm, dobře. Beru tě za slovo.“
„Každopádně,“ pokračoval Flitter. „Nedávno mě naháněli dokolečka s vidlemi a pochodněmi, a to byla poměrně nepříjemná zkušenost. Hlavně proto, že se ani neobtěžovali mě předtím zatknout, a proto jsem se sám rozhodl vyhledat nějaký legální způsob jak tohle šílenství jednou provždy ukončit.“
Twilight se zamračila. „Pokračuj.“
„Chci tedy dokázat svou nevinu u soudu,“ řekl Flitter. „Jediný problém je, že ani jedna jediná vesnice tady v okolí nemá strážnici.“
„Nevinu?“ otázala se Twilight. „Ehm… a to i po té invazi?“
„Vážně si myslíš, že bych sem šel pro pomoc, pokud bych se na tom všem podílel?“ zeptal se Flitter. „Jediná věc, kterou bych mohl být vinen je, že jsem se dvacet let vydával za poníka, který přes všechnu mou snahu zemřel. A za to jsem taky odhodlán svou vinu nést.“
Twilight nechápavě zavrtěla hlavou. „Tak proč jsi teda zrušil své přestrojení?“
„Nic takového jsem nechtěl!“ řekl Flitter. „V jednu chvíli jsem byl na občerstvení a vykládal si s Donut Joem a o chvíli později mě odstřeloval štít tvého bratra, který mě zbavil podoby, kterou jsem měl celou tu dobu.“ Odmlčel se a uvědomil si, jak to asi znělo. „Ne, že bych ho, eem, vinil ze zachraňování všech těch poníků.“
„A... to se nemůžeš změnit nazpět?“ zeptala se Twilight.
„Měňavci podobu kopírují podle poníkovy aury,“ řekl Flitter. „A to je docela těžké udělat s někým, kdo je už dvacet let mrtvý.“
Twilight přikývla, konečně se jí vyjasnil pohled na celou situaci. „Tak k čemu mě teda potřebujete?“ zeptala se. Obešla Flittra a zvědavě si prohlížela stavbu jeho těla. „Omlouvám se, ale je fascinující vidět měňavce, který se nesnaží okamžitě okopírovat můj obličej, a já bych se ráda podívala z blízka. Už jenom ta struktura křídel vypadá naprosto jedin…“ jediný pohled na Morning Rainin výraz ji zarazil. „Jasně, vždyť to je jedno! Tak tedy, proč já?“
„No,“ řekl Flitter. „Doufali jsme, že bys mohla Princezně ohlásit, že tady je nějaký měňavec.“
„To ale… vás zatknou,“ řekla Twilight a zjevně byla přesvědčena, že něco takového rozhodně není dobrý nápad.
„Já jen chci zpátky svůj život. A něco takového se nemůže stát, dokud nebudou všichni poníci vědět, že nejsem nepřítel.“
Twilight zavrtěla hlavou. „Opravdu si nemyslím, že tohle je způsob, jak to všechno vyřešit.“ Vážně se podívala na své hosty. „Ale asi bude lepší, když mi nejdříve povíte celý příběh. Jednání na základě neúplných informací způsobuje nanejvýš trapné nedorozumění a absurdní situace.“
Morning Rain zvedla obočí. „To zní jako z vlastní zkušenosti.“
Twilight se trochu pousmála. „Ani nemáte ponětí.“
„Vlastně,“ poznamenal Flitter, „Jsme se cestou sem potkali s Pinkie Pie. A mám docela dobrý nápad.“
Twilight se, teď už nahlas, zasmála. „To si dovedu představit.“ Levitací zvedla svůj poznámkový bloček a brk. „Tak, pojďme na ten váš příběh.“
***
Twilight Sparkle se zarazila. „Tak počkat. Chcete tím říct, že v Evefreejském lese je další úl měňavců?“
Flitter a Morning Rain si vyměnili znepokojené pohledy. Snažili se všechny zmínky o úlu ze svého příběhu vypustit, ale chytré jednorožce stačilo překvapivě málo informací, aby si dala dvě a dvě dohromady.
„Nó, tak nějak,“ řekl Flitter rozpačitě. „Vlastně jsme tam nedávno byli.“
Twilight přikývla a načmárala si další poznámku do notýsku. „A řídíte se podle… Starých Zákonů?“ zeptala se, aniž by zvedla hlavu.
„Naučil jsem se je tam,“ řekl Flitter. „Nevypadáš, jako by ti úl měňavců dělal starost, přestože je hned za rohem.“
Twilight pokrčila rameny a vzhlédla od svých poznámek. „My samozřejmě víme, že Everfreejský les je plný různých šelem a podobných zajímavostí. Vlastně jsem původně čekala, že ta invaze přišla přímo odtamtud, ale můj důkladný výzkum nakonec ukázal, že nejspíš pocházeli ze Zlokraje.“
„Výzkum?“ zeptala se Morning Rain. „Jak jsi na to přišla?“
„Cadence a Shining vytvořili to obrané kouzlo velmi na rychlo, a tak jsem se obávala, že jenom jednoduše rozházeli měňavce po celé Equestrii. Zeptala jsem se jich na to a zjistila jsem, že účelem kouzla bylo odehnat všechny měňavce tam, odkud pocházeli. Pak už jenom stačilo porovnat nějaká svědectví očitých svědků a vypočítat jednoduchou balistiku.“
„Takže to je ten důvod, proč mě to hodilo do té rokle,“ řekl Flitter poněkud překvapeně.
Twilight přikývla. „To bude nejpravděpodobnější. Bylo to přeci jen místo, kde ses rozhodl připojit k poníctvu.“
„Takže…“ zeptala se Morning Rain. „Co teď?“
„Ten úl,“ řekla Twilight. „Že jsem tak zvědavá, co jste tam dělali?“
„Ehm… měňavčí záležitosti,“ odpověděl Flitter. „Vlastně rodinné záležitosti. Tak nějak. Teďka opravdu nedůležité.“
Vyměnil si rychlý pohled s Morning Rain. „Královna Úlu se obává, že teď budou měňavci loveni. A bude velmi obtížné, aby všichni opustili své životy poníků, aniž by nenadělali zbytečné škody.“
„Počkat…“ přerušila je Morning Rain a obrátila se k Flittrovi. „Pokud se všichni poníci doví to, co zjistila Twilight, tak se nikomu nic nestane. Pokud budou všichni poníci vědět, že jsou útočníci zpátky ve Zlokraji, nebudou je hledat jinde.“
Twilight se na ně nejistě podívala. „Uch… já ty výpočty dokončila teprve ráno. A většinu včerejška jsem strávila pomáháním při úklidu po bratrově svatbě. Takže o nich neví ještě nikdo.“
Flitter se při zmínce o svatbě zatvářil dost otráveně. Pořád se ještě nesmířil s tím, že zmeškal takovou událost, jakou je svatební hostina.
Když si Morning Rain uvědomila, na co myslel, suše se na něj podívala. „Soustřeď se Flittre,“ řekla. „Bude ještě víc svateb.“
„Ale-“ začal Flitter.
„A co ta hrozba tvému úlu?“ přerušila ho. „To je snad důležitější než nějaké bručení nad promarněnou svatební hostinou, ne ?!“
„Ech,“ zamrčel měňavec. „Radši sem měl nechat Pinkie Pie, aby uspořádala tu uvítací párty.“
„Víš,“ řekla Twilight. „To opravdu nemusí být špatný nápad. Myslím, že představením tě všem poníkům úspěšně předejdeme jakýmkoli nedorozumění.“
„Jasně, ale já bych raději, však víš, ehm, žil v Canterlotu.“
„To se Pinkie nikdy nesmí dozvědět!“ vykřikla Twilight a vypadala přitom dost vystrašeně. „Ona by to vzala jako výzvu! A navíc prý dostala chuť pořádat ještě něco celoměstského.“
Flitter přikývl. „Jo, jasně. Dejme chudákovi městu šanci se taky trochu vzpamatovat.“
Twilight zavrtěla hlavou. „Já mám spíš strach, že by zase pozvala úplně všechny.“
Morning Rain se na ně otráveně podívala. „Můžeme se vrátit k původnímu tématu hrozící zkázy?“ zeptala se.
„Ano, ano,“ řekla Twilight. „Tak se, ehm, obraťte na noviny a ujistěte se, že opravdu zveřejňují fakta.“ Zamračila se. „Hmm… co takhle udělat rozhovor? Takový, jaký by se mohl-“
Twilight se už nikdy nepodařilo dokončit větu. Přesně v tom okamžiku byly totiž dveře knihovny vyřazeny párem silných kopyt a pět jednorožců od královské stráže se nahrnulo do místnosti.
„Tady je jeden! Seberte ho!” zařval jejich kapitán a ukázal na Flittra. „A zkontrolujte ostatní!” Celá jejich trojka byla okamžitě zadržena a jednorožci od stráže kouzlem zkontrolovali dvě klisny.
„Čistá,” řekl strážný kontrolující Twilight Sparkle.
„Tahle taky,” řekl druhý, který měl na starost Morning Rain.
Kapitán vykročil vpřed a přikývl na dva strážné, kteří drželi poníky. „Omlouvám se, slečno Sparkle,” řekl směrem k Twilight. „Museli jsme si být jisti. Váš asistent poslal nouzovou zprávu Princezně Celestii o novém útoku měňavců.”
Flitter, kterého stráže stále držely, si opět zasteskl po očích, které by dokázal vyvalit. „Ano, protože já jsem táák nebezpečný,” zabručel.
„Ticho!” okřikl ho kapitán. Ohlédl se zpět na Twilight, která vztekle zírala na schody.
„SPIKU!” zakřičela. „Okamžitě dotáhni ten svůj šupinatý ocas dolů!”
„J-jsou pryč?” ozval se hlas malého draka z ložnice.
Twilight si kopytem protřela čelo. „Pokud máš na mysli královské stráže, tak ne, ale zrovna se je chystám poslat pryč.”
„Promiňte?“ řekl kapitán a poněkud zmateně se rozhlédl. „Ale Princezna čeká venku!“
Twilight se na něj podívala naprosto zmateným pohledem, který byl v dokonalé schodě s jejími dvěma hosty. „Ona je tady?“
Jako na zavolanou, majestátní okřídlený jednorožec vstoupil do knihovny. „Ano, to jsem,“ řekla s úsměvem. Podívala se na Flittra, kterého stále u země drželi dva strážní. „Á, tak tady je ta Spikova měňavčí hrozba.“
„Ale né, můj zločinný plán vydávat se sám za sebe byl zmařen,“ řekl Flitter sarkasticky. „Co teď budu dělat?“
„Flittre!“ vykřikla Morning Rain zděšeně. „Jenom to takhle zhoršuješ!“
K jejich překvapení se Princezna tiše zasmála. „Nezdá se, že by ve vesnici byli ještě nějací jiní měňavci, takže se mi zdá, že Spike jenom přeháněl.“ Podívala se na stráže držící Flittra. „A asi nebude jediný, kdo to přehnal. Pusťte ho prosím.“
Stráže přikývly a ustoupily stranou, takže Flitter už jenom ležel na podlaze.
Celestie zvedla obočí. „Mohli byste… mu pomoct?“
Stáže jenom rozpačitě přikývly a pomohli měňavci na kopyta.
„Takže,“ řekla, což u měňavce vyvolalo zvědavý pohled. „Vaše jméno je Flitter?“
Flitter nervózně přikývl. „Ano, Vaše Výsosti.“
Její hlas byl už zase vážný. „Předpokládám, že nepatříte k těm, kteří napadli naše hlavní město.“
„Ach to ne, Vaše Výsosti,“ odpověděl Flitter. „Když zaútočili, tak jsem byl v restauraci se svou manželkou.“
Morning Rain si stoupla vedle Flittra a pokorně se uklonila. „To jsem já. Morning Rain. Velmi ráda vás poznávám, Vaše Výsosti.“
Flitter se na Morning Rain smutně usmál. „Opravdu to budu muset všechno vysvětlovat ještě jednou, že?“
„No, Twilight si dělala poznámky ale… asi jo. Obávám se, že jo,“ řekla Morning Rain.
„Popáté za čtyři dny… pfuuu.“
Ale ještě než mohl Flitter začít své páté opakování celého životního příběhu, přerušily ho skřípající dveře. Spike konečně vyšel z ložnice a pomalu šel po schodech dolů.
„Ehm, zdravím, Princezno,“ řekl. Twilight po něm střelila zlostný pohled.
„Spiku,“ řekla Celestie. „Věřím, že někomu dlužíš omluvu. Není hezké posílat Královskou gardu na Twilightiny hosty.“
„Aha,“ řekl Spike poněkud sklíčeně. Podíval se na Twilight. „Ehm… promiň.“
Twilight obrátila oči v sloup. „Mě ne,“ řekla a mávla kopytem směrem k Flittrovi a Morning Rain. „Jim!“
„Ale je to měňavec!“ vykřikl Spike a napřáhl obě ruce k Flittrovi.
„Jako bych to už někde slyšel,“ řekl Flitter suše. „Vlastně několikrát za pár posledních dnů.“
„A ty jsi zase drak,“ odsekla Morning Rain.
„Ehm,“ odkašlala si Celestie tiše a dívala se přitom na Spika. Navzdory tomu, že její přerušení bylo sotva slyšitelné, v místnosti okamžitě nastalo naprosté ticho.
Malý drak si náhle uvědomil, že se hádá kvůli něčemu, o co ho požádala Celestie a zčervenal rozpaky. „Aha,“ řekl a podíval se na Flittra. „Je… mi to líto?“
„To je v pořádku,“ odpověděl Flitter. „Takový byl vlastně plán A. Ale doufali jsme, že přejdeme na plán B.“
„Chtěl ses nechat chytit Královskou gardou?“ zeptal se Spike s nevěřícným výrazem.
„Jo. Nebo možná uspořádat večírek,“ řekl Flitter. „Anebo udělat rozhovor s novinami. Na to jsme ještě úplně nepřišli.“
Další královský strážný vtrhl do knihovny. „Vaše Veličenstvo!“ zakřičel viditelně zoufalý. „Armáda měňavců se objevila v lese hned vedle našeho tábora!“
„Ou, u všech démonů Tartaru,“ zasténal Flitter.
Výraz Princezny Celestie ztvrdl a prudce se zeptala Flittra. „Co ty víš o tomhle?”
Flitter se podíval na jejich fialovou hostitelku. „Twilight?” vyklopil ze sebe vystrašený rozzlobenou Princeznou. „Teď by bylo právě načas, aby ses podělila o svůj malý objev z rána!”
Twilight sebou překvapeně škubla. „Ou! Hned! Um, to tam venku je úl. A není to ten samý úl, co napadl Canterlot.”
Celestie se na ni zamyšleně podívala. „Chápu.” Krátce kývla směrem ke strážnému. „Veďte mě.” Otočila hlavu ke shromážděným poníkům, měňavci a malému drakovi. „Vy všichni, následujte nás. Twilight, prosím, řekni mi všechno.”
Twilight přikývla. „Počkejte chvíli. Dělala jsem si poznámky.” Popadla bloček s Flitterovým příběhem do telekinetické záře.
„To bude stačit,” řekla Celestie, vzala si poznámky do vlastní záře a vyšla z knihovny.
Flitter zalapal po dechu, když se rozhlédl po okolí Ponyvillské knihovny. Královské stráže hlídkovaly naprosto všude, a náhle si uvědomil, že Celestiina poznámka o přehánění nepatřila hrubým strážím, ale jí samotné. Přivedla do vesnice celou armádu.
Jeden ze strážných přistoupil k Princezně. „Vaše Veličenstvo. Shromáždili jsme i ostatní nositele Elementů. Domníval jsem se, že bude rozumné je dovést přímo do tábora.”
Celestie vzhlédla od Twilightiných poznámek a souhlasně na strážného pokývla. „Dobrá domněnka,” řekla. „Pojďme.”
Jak tak procházeli vesnicí, Flitter si všiml řady stanů zřízených Královskou gardou na pláni mezi obcí a lesem Everfree. A když se dostali blíž, všiml si i černých tvarů poletujících kolem nejbližších výběžků lesa. Zamračil se. Zřejmě se ani nesnažili skrývat.
Jeho oči se rozšířily, když si plně uvědomil, co se vlastně děje.
„Ale ne,” řekl a podíval se na Morning Rain. „Tohle všechno je kvůli mně!”
Konec páté kapitoly