Kapitola 6
Princezna a Královna
Princezna Celestie se okamžitě zastavila a otočila. „Cože?” zeptala se ostře. „Jak to?”
Flitter ztuhl. V knihovně byla velmi příjemná a chápavá, ale zpráva, že to on přivedl armádu její vystupování naprosto změnilo. Bylo to docela děsivé.
„Ehm, víte…” řekl vyhýbavě. „My jsme navštívili úl a řekli Královně o událostech v Canterlotu. Zdála se dost naštvaná.”
„Nechtěla ho pustit,” vysvětlila Morning Rain. „Říkala, že to tady bude příliš nebezpečné, pokud budou měňavci považováni za nepřátele.”
Princezna se zamračila. „A teď má na prahu armádu. Musí si myslet, že jste ji zradili.”
Flitter přikývl. „Nebo aspoň, že jste z nás informace dostali mučením.”
Celestie vypadala zmateně. „Mučením? Nikdy bych…”
„Jo, my víme!” řekl rychle Flitter. „Ale ona to neví.”
Twilight se podívala na Celestii. „Nemůžeme to jednoduše vyřešit tím, že stráže odejdou?”
Celestie zavrtěla hlavou. „To není tak jednoduché, Twilight. Přítomnost úlu je problém, a to bez ohledu na to, jak ho vnímáš. Nebudu lhát svým poníkům ani kvůli ochraně těchto tvorů, ani kvůli ničemu jinému.
Podívala se do Twilightiných poznámek, které se stále vznášely vedle ní. „Nemusejí pro nás představovat až tak velkou hrozbu… ale mohou se svou sílou ohánět. Jednoduché zrušení tábora není řešení, když… už vědí, že jsme tady. Bylo by jenom podezřelejší, kdybychom jen tak odešli. Mohli bychom se jenom stáhnout s Královskou gardou a vrátit se s mnohem větší silou, která by stačila na obklíčení celého lesa. To by nebyl moc dobrý tah.“
„Ale to je les příliš velký,” řekla Twilight. Podívala se na Princeznu, jejíž tvář neukazovala žádné emoce. „Je to tak?” dodala váhavě.
„Tohle je jenom Královská garda,” řekla Celestie. „Není to ani desetina Equestrijské armády. Luna čeká v Canterlotu se zbytkem sil, připravená ihned dorazit, bude-li to nutné. Pokud by to situace vyžadovala, mohli bychom měňavce zničit během jediného dne.”
Twilight, Morning Rain a Flitter se na ni zděšeně podívali. „To… ale neuděláte, že ne?” zeptala se Morning Rain.
Princezna se na ně smutně usmála. „Doufejme, že na to nepřijde.” A bez jediného slova se otočila a šla dál po cestě, přičemž četla Twilightiny poznámky.
Ostatní ji rychle následovali a uvědomovali si, že ano. Udělala by to. Nedovolila by nikomu, aby ublížil jejím malým poníkům.
***
O chvíli později už celá jejich skupina dosáhla tábora. Zbytek Twilightiných přátel na ně už čekal.
Ach, Twilight!” řekla Fluttershy a rozběhla k nim. Ovšem když si všimla měňavce, tak smykem zabrzdila. „Ou,” víc už neřekla, zřejmě si Flitterovou přítomností moc jistá nebyla.
Rainbow Dash ovšem takový problém neměla. „Haha! Chytili jste jednoho! Skvěle, Princezno!”
Princezna se přísně podívala na Kapitána, který stál nedaleko. „Kapitáne Steel Sworde, doufám, že jste se řídili přesně podle mých pokynů.”
Jednorožec se postavil do pozoru. „Ano, Princezno! Podařilo se nám provést kontrolu identity, aniž bychom nějak rozrušili Fluttershy.”
Princezna Celestie zvedla obočí. „A králík?”
„Nezraněný, Princezno.” Steel Sword se trochu zachmuřil. „Kéž bych mohl to samé říct o tom chudákovi, který ho chytal.”
Celestie se ušklíbla. „Já vás varovala, že ho Fluttershy zvládne sama.”
„Ale… Princezno, ona opravdu nevypadala na ten typ-”
Celestie zvedla kopyto, aby ho zastavila. „Žádné trvalé zranění, doufám?”
„Doktor říkal, že za pár dní se z toho dostane. Nikdy jsem neviděl nic takov-”
Celestie zavrtěla hlavou. „Způsobil si to sám.” Podívala se na les. „Tak co se to tam děje?”
Steel Sword se podíval na okraj lesa. „Spousta měňavců. A zdá se, že stále přicházejí. Zpočátku to byla jedna velká skupina, ale nyní je jich víc a víc.”
„Svolává všechny zpátky,” řekl Flitter. Steel Sword se zamračil, když se ten, koho Rainbow Dash označila za vězně, tak neomaleně plete do hovoru. Pohlédl na Princeznu, která se právě, jak se zdálo důkladně zamýšlela nad měňavcovým prohlášením. Moudře se rozhodl následovat jejího příkladu.
„Královna?” zeptala se Celestie.
Flitter přikývl. „Dal jsem jí dvacet let lásky, víte,” pokračoval. „Všechnu, kterou jsem nashromáždil během svého manželství. Řekla, že ji použije, aby všechny měňavce shromáždila a oni přečkali, dokud se neuklidní situace. K tomuhle jste ji donutili.”
„Cože?” řekla Twilight a trochu zbledla. „Vždyť jich musí být alespoň stokrát víc, než kolik jich napadlo Canterlot!”
Princezna se na ně znepokojeně podívala. „To jsou ovšem… nepříjemné zprávy. Neměla jsem tušení, že situace je tak delikátní. S takovou silou by mohla celou Královskou gardu bez zaváhání smést.”
Flitter zamrkal. Nikdy ho ani nenapadlo, že by Morphosai mohla tuto sílu požít k útoku na poníky. To by šlo proti všem Starým Zákonům, kterými se řídili. A pak tu byla ještě ta názorná ukázka síly úlu.
Celestie se podívala na les v dálce. „Musíme vyslat vyjednavače, aby se s ní setkal.”
„Nemůžu říct, že jsem nečekal, že to přijde,” řekl Flitter. „Správně. Půjdu tam a ujistím ji, že se nic neděje.”
„Ne ne,” řekla Celestie. Podívala se na Morning Rain a usmála se. „Ty.”
Flitter a Morning Rain si ještě předtím než se bezradně podívali na Celestii krátce vyměnili pohledy.
„Ona?” vyhrkl Flitter.
„Já?” zeptala se Morning Rain přesně v tom samém okamžiku.
„Ty jsi se již setkala s královnou, že?” zeptala se Celestie.
„N-no, ano,” vykoktala Morning Rain. „A-ale stejně se mi zdálo, že mě nevidí jako nic jiného než Flittrův stálý zdroj potravy, nebo tak něco.”
„Proč ne já?” trval na svém Flitter.
„Nechci riskovat, že by vás dva rozdělila. To je důvod proč ona půjde sama a ty zůstaneš tady.”
Celá skupina, včetně Kapitána, se zatvářila kompletně zmateně.
„Nejsem si jistá, jestli by vás Královna nechala podruhé jít, Flittre,” vysvětlila Celestie. „Zvlášť poté, co se vám povedlo sem dovést celou Královskou gardu. Ale na Morning Rain nemá žádnou vazbu, a tedy ani žádný důvod držet vás od sebe.”
„Kromě té věci kolem potencionální zrady,” zamumlal Flitter.
„Jsem si jistá, že ona to dokáže,” řekla Celestie. „A kromě toho, sotva mohu poslat jednoho z jejích vlastních poddaných jako zástupce poníctva.”
Morning Rain se nervózně podívala na Celestii. „Ale co jí mám říct? Tohle je docela děsivé!”
Princezna Celestie se na ni usmála. „Řekni jí vše o tom nedorozumění, a že se s ní chci osobně sejít a promluvit si o celé téhle situaci. Nemám v úmyslu před ní mít nějaká tajemství.”
„Ehm, promiňte, Princezno,” zeptal se Steel Sword, „ale jaká je přesně situace?”
„Nejsou to nepřátelé, Kapitáne,” řekla Celestie. „Pouze brání své území,”
„Se vší úctou, Vaše Veličenstvo, tohle je Equestrijské území a oni jsou měňavci!” řekl Steel Sword a vypnul hruď.
Flitter zasténal. „Proč to všichni říkají a považují za skutečný argument?”
„A já jsem drak!” ozval se Spike, jak se snažil být alespoň trochu užitečný.
Celestie nic neřekla. Trochu zaklonila hlavu a přísně si Steel Sworda přeměřila.
Kapitán se trochu přikrčil. „Ou. Omlouvám se.”
„Jak jsem již řekla,” řekla Celestie, „oni nejsou nepřátelé, a je-li to, co Flitter řekl Twilight pravda, tak také nemají žádné zlé úmysly.” Podívala se k lesu. „A kromě toho, na ten les jsem nepokládala žádný zvláštní nárok už tisíc let. Neměla bych být překvapená, že si jej přivlastnil už někdo jiný.”
„Tak počkat,” zeptal se Steel Sword a podíval se na Flittra. „Ten měňavec je on nebo ona?”
***
Po prvním úspěšném činu v roli diplomata, kdy Flittrovi zabránila na místě uškrtit Kapitála Steel Sworda a tím předejít opravdové válce, vydala se notně nervózní Morning Rain na Území Nikoho, které se spontánně vytvořilo mezi lesem Everfree a Královskou gardou.
„Neboj se,” volal za ní Flitter. „Budou si tě pamatovat.”
Když se dostala blíž k lesu, začaly ji sledovat stovky modrých očí. A čím víc se blížila, tím víc a víc měňavců syčelo.
Krátce přemýšlela nad tím, že by se ohlédla, ale zavrhla to. Byla teď na jejich území a každá nepozornost by mohla být považována za slabost.
Buď silná, pomyslela si a kráčela dál. Konečně se dostala k cestě vedoucí do lesa Everfree a tentokrát ani nepotřebovala, aby ji Flitter řídil, i když neměla ani představu, kde Královna Morphosai je. Prostě doufala, že ji k ní měňavci dovedou, ti ale zatím jenom bzučeli ze tmy.
Když už zašla do lesa hlouběji, všimla si nepatrné změny atmosféry. Zdálo se, že několik blábolivých hlásků prolomilo tu bariéru zlobného bzučení. Byly čím dál hlasitější, až bylo i těm blábolům rozumět a konečně přehlušily všechno ostatní.
Najednou z křoví vyskočilo asi půl tuctu jejích kopií a pozdravilo ji jejím vlastním šťastným úsměvem.
Morning Rain si ulehčeně oddechla a nechala se kopiemi postrkovat a tahat směrem někam do lesa. Flitter měl pravdu, pamatovali si ji! Viděli ji v úlu, cítili její auru a napodobili ji, a dokonce ochutnali její emoce. Nezapomněli na ni.
„Pojď!” řekl jeden z nich jejím hlasem, když si zřejmě z její mysli vytáhl základy jejich řeči. „Pojď za matkou!”
Morning Rain přikývla a následovala je. „Matka” se jí zdálo jako velmi zvláštní jméno pro Královnu, ale vzpomněla si, že Morphosai sebe označovala jako „královnu a matku” úlu. A přesto Flitter to slovo pro ni nikdy nepoužil. Morning Rain to docela chápala, zvláště po té… intimní záležitosti. Samotná myšlenka něčeho takového s někým komu říkáte Matka byla pro poníky velmi špatná.
Našli Královnu měňavců sedět na stromě, odkud pozorovala armádu Královských stráží. Ladně k nim slétla dolů, přičemž její hmyzí křídla jemně bzučela. Podívala se na Morning Raininy kopie kolem.
„Zdá se, že mí měňavci tě mají rádi,” řekla, aniž by se na svého hosta podívala. Královnin hlas zněl podivně nepřítomně a Morning Rain věděla, že pod svým obvyklým uhlazeným chováním, byla nervózní. Podívala se na majestátní postavu před sebou a najednou nevěděla, co říct.
Morphosai si unaveně povzdechla a otočila se k ní. „Přišel jeden poník, sám. A oni ho přijali, nebo snad ne? Přijali ho a on teď přivedl další. Ale proč jsi přišla?“
„Vaše Výsosti,“ uklonila se Morning Rain. „Tak to ale není. Celé je to jedno velké nedorozumění--“
„Proč jsi tady?“ přerušila ji Morphosai zvýšeným hlasem.
Morning Rain začala ztrácet tu trošku odvahy, kterou doposud měla. „Princezna si myslela, že bude nejlepší, když půjdu já,“ řekla, ale uvědomila si, že tohle Morphosainy obavy nijak nezmírní.
„Řekl jim o nás? Řekla jsi jim o nás ty?“
„Ne!“ vykřikla Morning Rain. „Nechtěli jsme jim říct o úlu! No, Twilight na to přišla na vlastní kopyto, ale-“
„Ale co?“ zeptala se Morphosai okamžitě a naklonila se skoro hadím pohybem, aby byla Morning tváří v tvář. „Armáda stojí přímo u lesa! Jaké ‚ale‘ může tuhle skutečnost změnit?“
„Není to zas tak překvapivé,“ řekla Morning Rain a snažila se, aby se jí netřásl hlas. „Pro poníky je všechno, co žije v Everfreejském lese divoké, nezkrotné a nebezpečné.“
„To ještě nic nemění,“ řekla Morphosai s hořkostí v hlase.
„Vaše Výsosti, kdybyste mě nechala dokončit, tak by to měnilo všechno!“ skoro zakřičela Morning Rain zoufalstvím. Morphosai na ni překvapeně podívala, zřejmě nebyla zvyklá, aby na ni někdo mluvil takovýmto způsobem, jenom aby si udržel kontrolu nad rozhovorem. Povzdechla si a krátce kývla na Morning Rain aby pokračovala.
„Twilight je Princezninou osobní chráněnkyní,“ řekla Morning nakonec, když se jí opět vrátila aspoň trocha předchozí odvahy. „Jí se podařilo zjistit, kde je váš úl, ale zároveň taky zjistila, odkud přišel úl, který útočil na Canterlot. Teď už ví, že jste to nebyli vy a Flitter jí navíc řekl o Starých Zákonech. Teď si už nikdo nemyslí, že jste nepřátelé. Dokonce Princezna si chce s vámi promluvit.“
„Pak vysvětli tu armádu,“ řekla Morphosai chladně.
„Princezna nevěděla to, co Twilight zjistila,“ řekla Morning Rain. „Někdo to navíc přehnal a upozornil Princeznu jen co se Flitter objevil, ta to přehnala a poslala své stráže, a pak jste to přehnala vy a poslala svůj úl.“
Z Morphosaina výrazu byly jasně vidět pochybnosti. „Ale… proč tam jsou pořád?“
„No… jeden z důvodů je ten Flittrův dar,“ řekla Morning Rain. „Nemusíte být nepřátelé, ale určitě jste nebezpeční. Teď máte mnohem větší moc, než jakou měla královna, která podnikla invazi. Bojí se, že byste mohla udělat to samé a prozměnu uspět. To je to o čem si chce Princezna promluvit.“
Morphosai vyvalila oči. Stejně jako Flittra, ji ani nenapadlo, aby tu sílu použila k něčemu takovému. Podívala se na Morning Rain, ale tentokrát to nebyl ten pohled majestátní Královny úlu, nebo ten druh babičkovského pohledu, kterým se dívala na Flittra. Prostě vypadala staře a unaveně. „Ta síla byla to dar pro úl. Pocházela od tebe… a ze soužití s tebou. Nikdy bych ji nepoužila, abych ublížila poníkům.“ Pomalu zavrtěla hlavou. „Je to proti všemu, co nás Staré Zákony učí.“
Morning Rain se nervózně usmála. „To by ve skutečnosti mohlo být součástí toho problému. Jak já to vidím, tak Steré Zákony jsou vytvořeny hlavně proto, aby se zabránilo poníkům uvědomit si, že měňavci existují. Ale teď to vědí úplně všichni.“
Morphosai přikývla. „Máš pravdu. Tím se hodně mění. Půjdu s tebou, abych vyhověla tvé Princezně.“
Morning Rain se zamračila. „Vy tam přijdete… jen tak? Až k její armádě?“
Královna se ušklíbla, najednou vypadala jako zase ta stará uhlazená Královna. „Flittrův dar přede mě staví velkou výhodu. Bylo by nespravedlivé žádat, abychom se sešly tady.“
***
„Už jde ven!” vykřikl Steel Sword. Flitter okamžitě vyletěl o něco víš, aby viděl přes stráže, a uviděl Morning Rain jak vychází z lesa následovanou…
Další Morning Rain. A další, a další. Velitel stráží zamrkal „Um. Bude v pořádku. Myslím.“
Flitter přistál vedle něho a usmál se. „Všechno je v pořádku. Nemůžete si ji splést. Je jediná z nich, kdo se nesměje, jako by otevírala dárky na Hřejnice.“
Skutečna Morning Rain na ně mávla kopytem. Vypadala unaveně, ale taky bylo vidět, že se jí neskutečně ulevilo. Za ní vyšla z lesa majestátní postava Královny Morphosai. Vyslovila krátký povel a smršť Morning Raininých kopií odletěla zase zpátky do lesa.
Princezna Celestie krátce pokývla na Kapitána. Ten vykročil vpřed, aby provedl kouzlo na ověření identity Morning Rain. Flitter měl chuť mu říct, aby se tím laskavě neobtěžoval, ale věděl, že by ho Kapitán stejně ignoroval.
Steel Sword provedl kouzlo a krátce kývl na Princeznu. Morning Rain se rozběhla k Flittrovi a objala ho.
„Všechno v pořádku?“ zeptal se Flitter.
„To myslím záleží na nich,“ řekla Morning Rain a podívala se na dvě urozené klisny, které si hleděly do očí.
„Musíme si promluvit,“ řekla Morphosai k Celestii. Rozhlédla se kolem na armádu Královských stráží. „Ale raději bych někde víc… v soukromí.“
Celestie přikývla. „Velmi dobře,“ řekla. Ukázala křídlem k nedalekému ležení Královské gardy. „Bude to stačit?“
Morphosai přikývla. „Ano, to bude.“
Flitter a Morning Rain sledovali, jak dvě vládkyně vešly do stanu. „Myslíš, že to bude fungovat?“ zeptal se Flitter.
„Jak to mám vědět?“ opáčila Morning Rain. „Morphosai je jedna z nejzáhadnějších osob, jaké jsem, kdy viděla.“
„Ale docela vypadala, jakoby měla dobrý nápad, jak se dostat z téhle šlamastiky,“ řekl Flitter.
„No, určitě se o něj s námi dřív nebo později podělí.“
Twilight se k nim připojila. „Vypadá to jako se snažení rozbít diamant jiným diamantem,“ řekla. „Celestie je pod tím přátelským vzhledem docela mazaná.“
„Jo, tak to už jsou dvě,“ řekl Flitter. Podíval se na Twilightiny přátele, kteří stáli kousek bokem a zřejmě uvažovali, zda a jak se připojit do konverzace. „Předpokládám, že jsi jim řekla krátkou verzi.“
Twilight přikývla. „Jo.“ Ohlédla se na ně. „Je to zvláštní pocit být tady a vědět, že nás berou víc jako zbraň než jako cokoli jiného.“
„No, aspoň, že spolu mluví,“ řekla Morning Rain. „A pochybuju, že v tuhle chvíli budeme potřebovat Elementy Harmonie.“
„Jop,“ řekla Rainbow Dash, která se vznášela nad nimi. Podívala se na Flittra. „Takže ty nejsi vězeň, že?“
„V tuhle chvíli upřímně nemám ponětí,“ řekl Flitter s úsměvem.
„U bohyně!“ vyhrkla Morning Rain. „Ty jsi udělala ten Duhodynamický Třesk na svatbě, viď?“
Flitter si promnul čelo kopytem. „Jako fakt? Sotva vládkyně odejdou, aby rozhodly o budoucnosti našich dvou ras, tak je na řadě Rainbow Dash?“
Morning Rain se usmála. „Ticho tam,“ řekla. „Došla jsem ti pro Královnu. Takže teď mám volno.“
„To není ani…“ začal Flitter, ale zavrtěl hlavou. „Ach, zapomeň na to.“
„Ty opravdu patříš do oblačné hlídky?“ zeptala se Morning Rain.
„Ó ano!“ odpověděla Rainbow Dash. „Jsem vedoucí manažer počasí pro Ponyvill!“
„Uáu… celou vesnici, já jsem dohlížela jenom na Canterlotské vodopády.“
Poté, co obě našly společnou řeč, už to byly jenom různé názory a poznámky o vlhkosti vzduchu, řízení oblačnosti, rychlosti vzduchu proudícího za stálými a stěhovavými ptáky, a specifika Duhodynamického Třesku, takže Flitter se znuděně odporoučel do hlubin své mysli a Twilight zůstala sama v nepříjemném tichu.
„Blé. Diskuze oblačných bláznů,“ řekl náhle Flitter k Twilight. „Tohle může vydržet celé hodiny.“ Podíval se na stranu. „Zajímalo by mě, o čem to mluví.“
Najednou se nad táborem rozlehl Celestiin hlas a všechny hovory ustaly.
„Co že chceš?“ zakřičela.
Flitter sebou trhl. „No, to nezní moc dobře.“
Morning Rain se podívala zpátky na Flittra. „Co myslíš, že chce?“ zeptala se.
„Zřejmě něco, co by Celestie nikdy nečekala.“
Twilight se podívala stranou se zamyšleným výrazem ve tváři. „Ale… zároveň to musí být něco natolik rozumného, aby se tím požadavkem vyplatilo naštvat Princeznu.“
„Myslím, že to brzy zjistíme,“ řekl Flitter a ukázal kopytem na stan. Stanové dveře se odhrnuly bokem v záři zlaté magie a vyšla z nich Princezna s unaveným výrazem.
„Měla bys o tom říct svým měňavcům, Morphosai,“ řekla Královně, která vyšla za ní. „Zítra budeme pokračovat.“
Morphosai se trochu samolibě usmála. „To bych opravu měla,“ řekla. „Dobře se o ně postarej.“ Přátelsky kývla na Flittra a Morning Rain a odletěla někam do lesa.
Ať už dvě vládkyně jednaly ve stanu o čemkoli, výsledek Celestii viditelně naštval.
„Kapitáne Steel Sworde!“ zavolala. Jednorožec k ní okamžitě tryskem přiběhl.
„Vaše Veličenstvo?“
„Strhněte tábor. Pošlete všechny zpět, a řekněte mé sestře, že situace je… zvládnutá.“ Když vyslovovala to poslední slovo tak slyšitelně zatínala zuby. „Nechejte tady čtyři stráže a vynechejte ten stan, kde jsme vyjednávaly. Zůstanu přes noc ve vesnici.“ Kapitán krátce přikývl a začal rozdávat rozkazy dalším strážím.
Celestie přišla k Twilight a jejím přátelům. „Pojďme do Corneru,“ řekla s unaveným výrazem ve tváři. „Opravdu bych nějaký ten koláč uvítala.“
***
O chvíli později všichni pohodlně seděli kolem velkého stolu v zadní místnosti Sugarcube Corneru, každý s nějakým tím druhem pečiva před sebou. Twilight s Pinkie se to podařilo nazvat ‚jednáním úspěšné strany‘. Soudě ale podle Celestiiny nálady si nikdo nemohl být jistý, jak moc úspěšní opravdu byli.
„Tak co se stalo?“ zeptala se konečně Šeřička.
Princezna se naprosto neprinceznovsky sesunula a opřela si hlavu o stůl hned vedle svého talíře s dortem. „Dala mi svůj úl,“ řekla téměř neslyšně.
Flitter to musel zpracovat nadvakrát. „Ona co?“ zakřičel.
Celestie si ukousla z dortu, důkladně ho přežvýkala a polkla. „Dala mi svůj úl,“ zopakovala, ale tentokrát to znělo víc měkce. „Její jedinou podmínkou bylo, že zůstane místní vladařkou.“
Flittrovina tváři zazářilo pochopení. „Oooou!“ A k překvapení ostatních vybuchl smíchy. „Haha! Dala vám úl! Samozřejmě!“
Morning Rain se bezradně podívala na Princeznu. „Tak počkejte… vy jste ho jednoduše přijala? Nemyslím, že to vyjednávání mělo skončit zrovna takhle!“
Twilight zasténala, když si uvědomila, co už bylo Flittrovi jasné. „To «Dobře se o ně postarej», to nemyslela jenom Flittra a Morning Rain.“
Celestie přikývla, čímž se jí zase vrátilo trochu té královské vyrovnanosti. „Gratuluji Flittre. Ty a všichni tví příbuzní v lese jste nyní oficiálně equestrijští občané.“
Flitter se usmál a podíval se na Morning Rain. „Protože Staré Zákony už byly zastaralé, tak si Královna Morphosai našla jiný způsob, jak udržet své měňavce naživu.“ Podíval se na Celestii. „Je to přece povinností vladaře postarat se o své občany. Teď bude problém s obživou a štěstím úlu jenom váš.“
Celestie se na něj smutně usmála a přikývla. „Tvrdila, že úl je na Equestrijském území a oni jsou teď buď nelegální osadníci nebo equestrijští občané.“
„Ou,“ řekla Twilight. „Volba ‚nelegálních osadníků‘ by byla spíš vyhlášení války.“
„Správně,“ řekla Celestie. „Takže to bylo buď tohle, nebo označit Královnu i s jejími dobrými úmysly a námi rovnou inteligencí, a celou její rasu za ‚monstra‘.“
Twilight se zamyšleným výrazem přikývla.“Mír a přátelství,“ řekla. Košíček, který stál přední byl stále netknutý.
„No, bude to změna. Jak v úlu, tak u poníků,“ řekla Morning Rain.
Flitter se na svou milou usmál. „Změna je to, co umíme nejlíp.“
Pinkie na něj vyplázla jazyk. „Ne, to ne! Ani ses nezměnil na mě!“
„Já… nejsem zrovna dobrý příklad,“ přiznal Flitter. „Celkem vzato, nemyslím, že se toho pro mě moc změní.“
Princezna Celestie zvedla obočí. „Oh, to si nemůžeš být zase tak jistý,“ řekla. „Tvůj úl pro mě znamená horu problémů, a potřebuji někoho, kdo může vidět tyhle problémy s obou úhlů pohledu.“
Flittrova tvář zbledla, ale klidně si přenesl další kus koláče do pusy a snědl ho.
Celestie se začala pomalu usmívat. „Koneckonců, sám jsi to řekl… všechno je to kvůli tobě.“
Konec šesté kapitoly