Epilog 1
Pomocné kopyto
Zemní ponička se nervózně dívala na svá kopyta, když stála před velkými dveřmi. Podívala se na štítek se jménem. Jméno na něm vyražené, bylo známé po celé Equestrii. Bylo to jméno toho, kdo to všechno začal a toho, kdo to celé vedl. Byla velmi nervózní, když věděla, že se má setkat s někým, kdo nosí tak slavné jméno, a zároveň se musela usmívat.
Nakonec sebrala odvahu a zaklepala na dveře.
"Vstupte," řekl hlas. Bylo těžké rozeznat, jestli to byl hřebec nebo klisna, ale ona věděla, že tohle není nic neobvyklého. Stejně každý věděl, že to je hřebec.
Otevřela dveře a vešla dovnitř. "Ehm… zdravím. Mé jméno je…“
"Fog Lantern," řekl Flitter. Měňavec seděl za velkým dřevěným stolem obloženým papíry a složkami. "Čekal jsem na vás."
"…v-vy jste čekal?" řekla žlutá klisna s trochu vyděšeným výrazem. „Nejdu pozdě, že ne?“
Flitter se přívětivě usmál. "Chci říct, čekal jsem, než konečně zaklepete na dveře. Byla jste tam, kolik, pět minut?"
Fog Lantern zamrkala. "Ou, jak můžete… pocity. Jasně."
"Není třeba být nervózní," řekl Flitter, "Slyšel jsem, že jste odvedla skvělou práci s dobrovolníky z projektu Zdravotní péče. Vy jste dokonce i jeden z dobrovolných Poskytovatelů podoby, ne?“
Fog Lantern přikývla. "Ano, pane Flittre."
"Stačí jenom Flitter," odpověděl jí. "Kolik vás vlastně je?"
"Čtrnáct," řekla.
„No, za to vám musím náležitě poděkovat. Není moc poníků, kteří by chtěli sdílet svou podobu s měňavci, od našich zaměstnanců se neočekává, že budou i mezi dobrovolníky. Tak, jak tedy projekt Zdravotní péče funguje? Slyšel jsem několik opravdu kladných ohlasů.“
Fog Lantern pusou vytáhla ze své brašny složku, položila ji na stůl a otevřela ji. „Je to jeden velký úspěch!“ řekla a nejednou zapomněla na počáteční ostych. „Už je více než čtyři sta měňavců, kteří pracují jako dobrovolníci v nemocnicích a domovech pro seniory. Jsou sice v několika poníkovských podobách, ale všichni nosí jmenovky s jejich pravými jmény, stejně jako zdravotnický personál. Spousta poníků se rychle přenesla přes fakt, že to jsou měňavci.“
“Jak je na tom jejich výuka?” zeptal se Flitter.
Fog Lantern prolistovala stránkami a vybrala jednu ze zadní strany. “Pouhá výuka teorie o emočním vývoji, nestačí, ale zdá se, že po pár týdnech praxe to už zvládají. Navíc se stále učí Staré Zákony, většinou jenom kvůli historii, ale slyšela jsem, že obsahují nějaké užitečné informace.”
“Vy neznáte Staré Zákony?”
Fog Lantern se zatvářila nejistě. “No, trochu, nebo vlastně jenom základy. Spíše se učím řeč bzukotu spolu s mladými měňavci. V minulých týdnech jsem sice něco pochytila, ale sotva stačím sledovat lekce.”
Flitter přikývl. “Opravdu bych měl nechat sepsat ten slovník. Bylo by pro poníky jednodušší pochopit jejich myšlení.” Povzdechl si a podíval se na papíry, které před něj klisna položila. “Tolik práce a tak málo času.”
Podíval se na ni. “Přesto jsem rád, že to funguje. Rainy bude nadšená, byl to přece jen její nápad.”
“Rainy? Oh, Morning Rain. Vaše manželka.”
“Heh. Zdá se, že o nás každý ví už první poslední, i když by neměli…” zamumlal Flitter, ale stále se usmíval.
“Je opravdu… těhotná?” zeptala se Fog Lantern. Obvykle se o tenhle druh drbů nezajímala, ale tahle pověst byla velmi populární jak mezi poníky, tak i měňavci.
Flitter zvedl obočí. “Ach, to se opravdu říká,” řekl a zavrtěl hlavou. “Je mi líto, ale to je soukromé.”
“Víte, tam venku je několik dalších, kteří se nachází ve stejné situaci,” poznamenala Fog Lantern.
“Ano, to já vím,” řekl Flitter vyhýbavě.
“Pokud je to opravdu možné, jak říká Poradkyně Morphosai, tak by jim skutečně pomohlo, kdyby se to dostalo ven.”
“Jak už jsem řekl, já vím,” řekl Flitter. “Znám je a setkal jsem se s nimi a oni budou, nebo byli, první, kdo se o tom dozví. A stejně jako já, nic neřeknou. Nezapomínejte, že někteří z nich si stále drží své podoby poníků, které, jak řekla Poradkyně Morphosai, brání početí.”
Fog Lantern zamrkala. “Aha. Jasně. No, hodně štěstí, ať už je to jakkoli.”
Flitter se na ni stroze usmál. “Děkuji. Máte ještě něco ohledně té zprávy?”
“Oh!” řekla Fog Lantern a přikývla. “Ano, dokumentovali jsme celkové interakce mezi pacienty a jejich měňavčími ošetřovateli. Bylo tam několik incidentů, kdy starší poníci křičeli na několik těch statečných, kteří se nechtěli přeměnit do podoby poníka, ale většinou s nimi jednají poměrně mírumilovně. Měňavci říkali, že mají dostatek pozitivních emocí jak pro sebe, tak pro své blízké.”
Flitter přikývl. “Takhle jsou užiteční a zároveň mohou uživit své rodiny. A to vlastně koneckonců šlo; a funguje to mnohem lépe než projekt Spolupráce.”
“Ale, Spolupráce nebyl zas tak špatný,” řekla Fog Lantern. “Vytvořil měňavcům pověst tvrdých pracantů. Něco takového v očích veřejnosti dělá divy!”
„Ano, ale mí… příbuzní, jak se zdá, nejsou oceňováni na dostatečně osobní úrovni,“ řekl Flitter, když si vzpomněl na neúspěšný projekt. „Zúčastnění měňavci se stále musí spoléhat na příděly ze zásob, a všichni víme, že ty nevydrží navěky.“
“Přesto,” řekla Fog Lantern, “Pochybuji, že bychom bez něj byli schopni rozjet Zdravotní péči. Oh, a taky jsme zjistili, že Spolupráce už moc dlouho nebude muset spoléhat rezervy. Všimli jsme si, že mezi těmito dvěma skupinami probíhá jistý druh ekonomiky.“
„Počkejte, myslíte obchodování s emoční energií?“
Fog Lantern přikývla. „Zdravotní péče dobrovolníků je, koneckonců, dobrovolná, ale zase nevydělávají žádné bity. Na druhou stranu, projekt Spolupráce dal některým měňavcům ochutnat Equestrijskému způsobu života a zdá se, že se jim zalíbil. Takže dobrovolníci prodávají své přebytky emocí a účastníci Spolupráce nemusejí tak dlouho čekat se žádostmi na rezervy za účelem založení rodiny.“
„To je ovšem skvělá zpráva,“ řekl Flitter. „To by mi mohlo v dlouhodobém horizontu velmi usnadnit práci.“ Krátce se podíval na další list ve složce o podrobném průběhu obou projektů a všiml si jednoho zajímavého detailu.
„Nepotvrzené identity?“ Podíval se na Fog Lantern. „Co to má znamenat?“
Fog se na něj nejistě podívala. „No, stále se to snažíme objasnit…ale zdá se, že se v programu objevilo několik měňavců, které jsme nemohli identifikovat.“
„Jak to?“
„My opravdu nevíme,“ řekla Fog Lantern. „Vypadalo to nejdřív jako administrativní chyba, ale po kontrole nemocnice jsme některé z měňavců bez poníkovské formy nemohli podle údajů dohledat.“
Flitter se zamračil. „Kde to bylo? Někde poblíž Zlokraje?“
„Ano. Městská nemocnice v Dodge Junction. Nemyslíte si snad, že to mohli být ti útočníci?“
Flitter zavrtěl hlavou. „Já nevím. Ale dalo se očekávat, že o nich po invazi ještě uslyšíme, a navíc jsou hladoví. Je to má práce vidět věci z obou pohledů.“
Fog Lantern obrátila oči v sloup. „Je zde prostě jenom mnohem větší šance, že je vše naprosto v pořádku a pár měňavců prostě jenom zneužívá náš systém.“
„Já vím,“ řekl Flitter. „Přesto, pokud dochází ke kontaktu, měli by být relativně neškodní. Musejí být, pokud chtějí využívat náš systém.“ Usmál se. „Tak jako tak by bylo velmi zajímavé se s některými z nich seznámit. Pokud se vám podaří navázat kontakt, dejte mi prosím okamžitě vědět.“ Pak jeho hlava ještě vystřelila vzhůru. „Ou, a pokud se tak stane, zeptejte se, jestli znají Královské Zákony.“
Fog Lantern zvedla obočí. „Královské?“ zeptala se.
Flitter přikývl. „Mluvil jsem o naší historii s Poradkyní Morphosai. Náš úl je nazval Staré Zákony, ale původně to bylo něco jako vodítka pro novou královnu jak přežít mimo kolonii. Ostatní hnízda nemusí našemu názvu rozumět.“
Podíval se na některé vlastní poznámky povalující se po stole. „Velmi bych se divil, pokud by neměli alespoň základy stejné. Kontakt s jiným úlem by mě měl nyní na čas zaměstnat. Už proto, že jsou Princezny velmi znepokojeny tím, že se ještě nenašly žádné stopy po útočnících ze Zlokraje.“
„Chápu,“ řekla Fog Lantern. „Vlastně, v tuhle chvíli si ani nemůžeme být jisti, jestli se ještě někdy ukážou. Ale pokud se tak stane, ihned vám dám vědět.“
„Díky.“ Flitter magicky zvedl papíry a dal je zpátky do složky. „To by bylo pro teď asi všechno. Velmi rád jsem vás poznal, Fog Lantern; odvedla jste spoustu dobré práce. Později ještě poupravím nějaké detaily a postarám se, aby se tyhle dokumenty dostaly přímo k radě a princeznám.“
„Princezny budou číst moji zprávu? Božínku!“ Najednou se vzpamatovala a podívala se zase na Flittra s ruměncem na tvářích. „Oh. Um, omluvte moje nadšení.“
Flitter se usmál. „Líbí se mi vaše nadšení. Rozhodně by se tady pár dalších takových nadšenců hodilo. Ne, že bych je sám potřeboval; jsem docela dobře živený.“
Fog Lantern se uchechtla, už byla zvyklá na měňavčí smysl pro humor. „No,“ řeka, když se vydala ke dveřím, „Pak to tedy považujte jako dárek pro dítě.“ Přátelsky na něj kývla, vyšla z kanceláře a zavřela za sebou dveře.
Konec prvního epilogu